Na začátku srpna 2002 postihly Českou republiku povodně. Postupně byly zaplaveny oblasti Jižních Čech, Středních Čech a Západních Čech. Naše firma se na poradě rozhodla, že poskytne pomoc a tak začaly přípravy na vyslání dobrovolníků. Dohledem nad celou akcí byl pověřen Petr Kuklík. Kontaktovali jsme sdružení ADRA, které nám určilo místo prací a poskytlo základní informace a rady. A tak mohl začít týden plný práce, nových zkušeností i zážitků.

V pondělí 9. září 2002 v 6 hodin ráno se sešli Petr Kuklík, Mirek Kršek, Ema Vitásková, Bohumila Halíková a dva externisti Kateřina Fialová a Martin Černý před budovou, kde sídlí naše firma, naložili lopaty, krompáče, kladívka, rukavice, respirátory, spoustu pití a vyrazili plní elánu směrem na Písek. Asi v 10 hodin jsme dorazili do Větrova, kde jsme se ubytovali a převlékli do pracovního. Ve 12 hodin jsme již byli v Mirovicích. Zde jsme odklízeli sutiny, které vznikly oklepáváním mokré omítky. Návrat do chaloupky, místa našeho odpočinku a nočních radovánek, byl asi v 8 večer.

Druhý den jsme byli posláni do Maletic. Zde jsme ve dvou domech oklepávali omítku a poprvé se potkali s Lenkou Olešňanovou, zástupkyní Adry. Odpoledne jsme vyrazili do další vesnice, do Jehnědna, kde nás čekala úplně jiná práce. V malé usedlosti byly podemlety tři velké stromy a hrozilo, že se zřítí na stodolu a přilehlá stavení. Profesionální horolezec odřezával počástech stromy a my jsme je pak rozřezávali na menší kusy a odnášeli na hromadu. Nestihli jsme však všechno a tak jsme se sem vrátili ještě ve středu ráno.

Ve středu dopoledne jsme dokončili úklid stromů. Protože paní Halíková a Mirek Kršek se ten den vraceli domů, tak se od nás oddělili a zbytek výpravy, tj. Petr Kuklík, Ema Vitásková, Kateřina Fialová a Martin Černý, jeli zpět do Mirovic. Přesněji kousek za Mirovice do Myslína. Zde byl malý statek, ve kterém bydleli staří manželé. Měli zaplavený jeden sklep a vyplavené dřevěné podlahy, které bylo nutné vytrhat a připravit pro stavbu nových betonových podlah. Teprve zde jsme pocítili následky povodní. Staří lidé se nechtěli vzdát svých věcí a tak byly ledničky plné plesnivého jídla, ze kterého se linul nesnesitelný zápach. Večer naši výpravu doplnil Pavel Černý, Zdena Vitásková a Luboš Straka, které jsme připravili na to co je čeká.

Ve čtvrtek ráno jsme udělali malou zastávku v Horosedlích, kde jsme dokončili oklepání omítky v jedné místnosti a odjeli do Myslína. Tento den však už nebyl tak hrůzostrašný. Zápach se z větší části odvětral a tak jsme mohli pokračovat v pracech. Dokončili jsme oklepání omítky ve sklepě a vyvezli jsme škváru pod podlahami. Do chaloupky jsme se vrátili až o půl deváté.

Poslední den, v pátek, jsme ještě v Mirovicích odklidili pár sutin, natáhli na plot pletivo a část skupiny u Nadějkova přeházela seno v zaplavené stodole. Sešli jsme se v chaloupce, umyli jsme se, najedli a po čtvrté hodině vyrazili na cestu domů. Do Žďáru jsme dorazili kolem desáté hodiny.